Bilingvní vzdělávání je v posledních letech stále častější volbou rodičů. Co ale přesně znamená, když je dítě bilingvní, jak se liší běžná výuka angličtiny od vzdělávání ve dvou jazycích a kdy je nejlepší s druhým jazykem začít? V tomto článku se dozvíte, zda dítě musí anglicky umět už před nástupem do bilingvní školky či školy a jaké výhody mu může dvojjazyčné prostředí přinést.
Co znamená bilingvní?
Slovo bilingvní jednoduše znamená dvojjazyčný. Bilingvní člověk tedy používá dva jazyky – například češtinu a angličtinu, na úrovni rodilého mluvčího. V případě bilingvního vzdělávání to znamená, že se dítě nesetkává s druhým jazykem pouze během několika hodin angličtiny týdně. Angličtina se stává přirozenou součástí jeho každodenního prostředí a také samotného učení.
Dítě tak může v angličtině například poslouchat příběh, zpívat písničky, tvořit, povídat si s učitelem nebo objevovat svět kolem sebe. Neučí se tedy jen anglická slovíčka. Učí se angličtinu používat. A právě v tom je hlavní rozdíl mezi běžnou výukou angličtiny a bilingvním vzděláváním.
Jak bilingvní vzdělávání funguje?
Jedním z přístupů, který se v bilingvním vzdělávání používá, je jazyková imerze. Jednoduše řečeno jde o to, že dítě je pravidelně „ponořené“ do druhého jazyka a setkává se s ním v běžných situacích. Nemusí přitom všemu rozumět hned. Představte si například dítě, které společně s učitelem pozoruje list ze stromu. Učitel ho ukáže, pojmenuje a povídá si s dětmi o tom, jakou má barvu nebo tvar. Dítě si tak význam slov postupně spojuje s tím, co právě vidí a dělá. Jazyk se učí v souvislostech, ne izolovaně ze seznamu slovíček. Právě na tomto principu staví bilingvní vzdělávání i školy Maple Bear.
Musí dítě umět anglicky před nástupem?
To je jedna z nejčastějších obav rodičů, kteří o bilingvní školce nebo škole uvažují. Odpověď je však jednoznačná: nemusí. Dítě nemusí přijít s perfektní angličtinou. Na začátku může především poslouchat a zvykat si na nový jazyk. Postupně začne rozumět známým slovům a situacím, později reagovat a nakonec stále více samo mluvit. Je to podobné jako při osvojování mateřského jazyka. Dítě také nejprve dlouho poslouchá, než začne samo tvořit první věty. Každé dítě má navíc své vlastní tempo. Proto je důležité, aby se cítilo bezpečně a nebylo nuceno mluvit dříve, než je na to připravené.
Proč začít s druhým jazykem už v dětství?
Malé děti jsou přirozeně zvídavé a mají velkou chuť objevovat nové věci. Nový jazyk proto nemusí vnímat jako něco, co se musí „naučit do školy“. Pokud se s ním setkávají pravidelně a v přirozených situacích, může se pro ně stát běžnou součástí života. Právě proto může být bilingvní mateřská škola vhodným místem pro první intenzivnější kontakt s angličtinou. Dítě nový jazyk slyší při hře, během aktivit, při komunikaci s učiteli i při objevování nových věcí. Nemusí se přitom nejprve naučit anglicky, aby se mohlo začít učit. Učí se anglicky tím, že je jí každodenně obklopeno a postupně ji aktivně používá.
Co bilingvní vzdělávání dítěti přináší?
Dva jazyky samozřejmě znamenají především možnost dorozumět se s více lidmi, výhody bilingvního vzdělávání ale zdaleka nekončí u samotné angličtiny. Dítě si postupně zvyká používat jazyk v reálných situacích, učí se vyjádřit, co potřebuje, položit otázku nebo se domluvit s někým, kdo mluví jinak. Zároveň prostřednictvím druhého jazyka poznává další kultury, zvyky a způsoby komunikace a přirozeně si uvědomuje, že svět může vypadat různě a že odlišnost je jeho běžnou součástí. Při používání dvou jazyků se také učí přemýšlet nad tím, jak formulovat své myšlenky a jak porozumět druhému člověku, což mu pomáhá lépe reagovat na různé situace. Bilingvní vzdělávání navíc není jen o jazyce samotném. V Maple Bear je součástí širšího způsobu učení, který podporuje spolupráci, samostatnost, kritické myšlení a aktivní zapojení dětí.
A co když dítěti adaptace trvá déle?
Každé dítě je jiné. Některé začne používat angličtinu velmi rychle, jiné potřebuje více času. To ale neznamená, že se méně snaží nebo že mu bilingvní prostředí nevyhovuje. Je naprosto přirozené, že dítě nejprve poslouchá a pozoruje. Tím si vytváří základ pro pozdější aktivní používání jazyka. Důležité je proto nesrovnávat děti mezi sebou, ale sledovat jejich vlastní pokrok.
Kdy je tedy nejlepší začít?
Neexistuje jediný správný věk pro každé dítě. Obecně ale platí, že čím dříve má dítě možnost setkávat se s druhým jazykem přirozeně a pravidelně, tím více času má na to, aby si na něj zvyklo a postupně ho začalo používat.
V Maple Bear začíná bilingvní vzdělávání už v předškolním věku. Například v Maple Bear Olomouc mohou děti nastoupit do mateřské školy od 3 let. To ale neznamená, že pozdější začátek nemá smysl. Důležitější než konkrétní věk je především kvalitní jazykové prostředí, pravidelný kontakt s jazykem a přístup, který respektuje tempo konkrétního dítěte.
Dva jazyky, jeden svět
Bilingvní vzdělávání není o tom, že dítěti jednoduše přidáme další předmět. Je o tom, že dva jazyky postupně přirozeně zapojíme do jeho každodenního života. A právě proto nemusí dítě před nástupem do bilingvní mateřské nebo základní školy umět anglicky. Nemusí znát desítky slovíček ani rozumět každé větě. Stačí začít.
Dítě tedy nemusí perfektně umět anglicky, aby ji mohlo používat. Právě každodenní kontakt s jazykem mu ale pomáhá postupně získat porozumění, jistotu i chuť komunikovat v novém jazyce.
